Domů / Aktivity ústavu / Publikační činnost / Profesní karta BOZP – seriál v BHP

Profesní karta BOZP – seriál v BHP

Tento článek je upravenou verzí úvodního článku k seriálu „Karta BOZP pro vybrané profese“, který vyšel v časopise Bezpečnost a hygiena práce, č. 01/2015, str. 12-14.

 

Profesní karta BOZP – nový nástroj pro uplatňování prevence rizik v praxi

 

Úvod

Ve svém příspěvku zveřejněném v minulém čísle časopisu BHP jsem poukázal na to, že stále existuje velké množství zaměstnavatelů, kteří se problematice bezpečnosti práce nevěnují s takovou péčí, jak by to bylo s ohledem na skutečný význam BOZP žádoucí [1]. Tento neradostný stav bývá obvykle důsledkem mnoha příčin. Od nedostatečných znalostí osob odborně způsobilých v prevenci rizik až po mechanické přenášení povinností za agendu BOZP na vedoucí pracovníky. To, že situace na řadě pracovišť není zrovna růžová, ostatně dobře demonstrují i výsledky kontrolní činnosti inspekce práce nebo statistiky pracovní úrazovosti, o kterých se můžeme na řádkách tohoto časopisu pravidelně dočítat. Jak ale tento stav změnit? Samozřejmě, bylo by možné zde zeširoka na toto téma diskutovat, popřípadě uvést různé možnosti, jak by se tento problém mohl systémově řešit. To ale nechci. Nebylo by to totiž ničím jiným, než opakováním téhož, co zde bylo již mnohokráte napsáno. Domnívám se, že je účelnější se spíše zamyslet nad tím, jak pomoci těm, kteří se s takovými problémy v praxi potýkají a mají zájem je řešit.

 

Nové metodické nástroje pro prevenci rizik

Ve Znaleckém ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú. jsme se intenzivně zamýšleli nad touto otázkou a při setkání s členy České asociace pro prevenci rizik jsme na toto téma otevřeli velice zajímavou debatu. Ta nakonec vedla k myšlence vytvořit novou metodickou pomůcku, která by v praxi pomohla implementovat základní požadavky vyplývající z části páté zákoníku práce. Konkrétně se jedná o profesní Kartu BOZP, která představuje všeobecně využitelný metodický nástroj zaměřený nikoli na pracoviště, ale na pracovní profesi. O této myšlence se v různých obměnách hovoří již delší dobu, ale prozatím se nikdo nepokusil prezentovat reálnou podobu takovéto karty. Náš odborný tým se tedy této výzvy chopil a pro čtenáře časopisu BHP jsme pro nadcházející rok připravili seriál, v němž budeme v každém čísle přinášet vzorovou kartu pro jednu vybranou profesi. Seznam profesí byl pečlivě navržen na základě několika kritérií. Předně jsme vycházeli z profesí zahrnutých v Národní soustavě povolání [2], kde jsme identifikovali takové, které jsou spojeny s činnostmi, u nichž se dlouhodobě vyskytují nejhorší ukazatele pracovní úrazovosti (například stavební dělník), anebo jsou z nejrůznějších důvodů dlouhodobě opomíjeny (například pracovník v sociálních službách apod.). Již ve fázi výběru autorský kolektiv prostudoval charakteristiky těchto profesí a zmapoval jejich typické činnosti i prostředí, v němž tito lidé obvykle pracují. Při tvorbě jednotlivých karet jsme samozřejmě vycházeli také z informací získaných na základě konzultací s odborníky z dané profese, neboť bylo snahou karty co nejvíce přiblížit praxi.

 

Struktura a obsah Karty BOZP

Karta je graficky rozvržena na čtyři strany a zahrnuje několik tematických částí. Na první straně naleznete:

  • Stručný výčet prováděných pracovních činností – jedná se o výčet pracovních činností vztahujících se k dané profesi podle Národní soustavy povolání.
  • Charakteristiku místa výkonu práce – jedná se o základní popis pracovního místa, kde daná profese svou práci obvykle vykonává.
  • Kvalifikační požadavky – jedná se o výčet kvalifikačních požadavků na pracovníka vykonávajícího danou profesi podle Národní soustavy povolání.
  • Relevantní mimořádné provozní události – jedná se výčet nejpravděpodobnějších mimořádných událostí, které mohou pracovníka dané profese na jeho typickém pracovišti reálně ohrožovat.
  • Základní opatření pro předcházení mimořádným událostem nebo jejich následkům – jedná se o výčet technických a organizačních opatření, které je zaměstnavatel povinen zavést pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví práce při výkonu činností dané profese.
  • Rizikové faktory – jedná se o výčet rizikových faktorů, kterým jsou pracovníci uvedené profese při své práci nejčastěji vystavováni. Tato část nenahrazuje provedení kategorizace práce; má sloužit pouze pro informování pracovníků dané profese o tom, do jaké kategorie byla jejich práce zařazena podle vyhlášky č. 432/2003 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), respektive jaká opatření zaměstnavatel přijal pro minimalizaci zdravotních rizik.
  • Četnost periodických lékařských prohlídek – jedná se o základní informaci o minimální četnosti periodických lékařských prohlídek pro uvažovanou kategorii práce podle vyhlášky č. 79/2013 Sb. Tuto část si musí zaměstnavatel upravit po dohodě s lékařem zařízení, které mu poskytuje pracovně-lékařské služby.
  • Základní právní předpisy, které se týkají výkonu práce – zde je uveden výčet základních právních předpisů, s nimiž by měli být pracovníci dané profese seznámeni při vstupním/opakovaném školení o BOZP. Do seznamu nebyly zahrnuty požární předpisy, technické normy ani zvláštní právní předpisy týkající se zajištění BOZP při činnostech vykonávaných nad rámec činností uvedených v kartě.

Na druhé straně je uvedena tabulka pro identifikaci nebezpečí, které mohou ohrožovat různé části těla pracovníka vykonávajícího danou profesi. V tabulce jsou zahrnuty všechny hlavní druhy nebezpečí – mechanická nebezpečí, chemická nebezpečí, biologická nebezpečí, elektrická nebezpečí, nebezpečí záření, tepelná nebezpečí, nebezpečí hluku, nebezpečí vibrací a ergonomická nebezpečí. Tato tabulka byla navržena s ohledem na potřebu zahrnout všechna nejčastěji se vyskytující nebezpečí při současném zachování přehlednosti a praktické účelnosti zpracování. Proto jsme vyšli ze tří osvědčených způsobů, které jsme modifikovali do jednoho řešení. Konkrétně bylo využito:

  • Tabulky pro hodnocení rizik podle „Expoziční metody VUBP“ [3].
  • Tabulky B.1 normy ČSN EN ISO 12100 zahrnující příklady nebezpečí při práci se strojními zařízeními [4].
  • Tabulky pro hodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků podle Přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 495/2001 Sb.

V rámci každé Karty BOZP budou v této tabulce křížkem vyznačena ta políčka (tj. druh nebezpečí versus ohrožená část těla), která byla našimi odborníky posouzena jako relevantní. Cílový uživatel Karty BOZP však musí provést revizi této tabulky a případně vyznačit další políčka dle reálných podmínek na jeho pracovištích. Sloupce vpravo jsou pak určeny pro výsledné vyhodnocení rizik, kde se v každém řádku, v němž je zaškrtnuto alespoň jedno políčko, uvede index pravděpodobnosti možného vzniku nebezpečné situace (P) a index závažnosti následků (N). Hodnoty těchto indexů jsou diskrétní a nelineární; jejich konkrétní číselné hodnoty jsou pak uvedeny v legendě. Používání jiných „alternativních“ hodnot se nedoporučuje, neboť se tím výrazně snižuje validita získaného výsledku. Výsledná hodnota míry rizika (MR), která je dána součinem použitých hodnot indexů P a N, je následně porovnána s bodovým rozptylem stanoveným pro jednotlivé úrovně rizika, což umožňuje získat informaci o přijatelnosti daného rizika. Způsob interpretace vyhodnocení rizik a stanovení úrovně jejich přijatelnosti vychází z kritérií dle metody BOMECH [5] a Matice rizika [6].

Na třetí straně je pak uvedena souhrnná tabulka zahrnující rozsah osobních ochranných pracovních prostředků, které je nutné s ohledem na existující nebezpečí pracovníkům dané profese poskytnout. Jednotlivé druhy OOPP zde uvedené vychází z Přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 495/2001 Sb., nicméně pro Kartu BOZP jsme provedli zásadní revizi tohoto seznamu, neboť je v praxi značně kritizován pro svou nejednoznačnost. Opět i v tomto případě jsou v každé Kartě BOZP křížkem vyznačeny ty OOPP, které byly určeny jako vhodné s ohledem na relevantní pracovní rizika. Ke každému druhu OOPP je v tabulce uveden také odkaz na příslušnou technickou normu stanovující požadavky na jeho ochranné funkce nebo zkoušení. Jelikož ale existuje i v rámci daného druhu velké množství rozličných OOPP s různými ochrannými funkcemi, není možné uvedenou tabulku použít čistě mechanicky. Při výběru vhodného OOPP musí uživatel vždy vycházet z konkrétních požadavků na jeho ochrannou funkci, což vyplývá z reálných pracovních rizik a předpokládané četnosti jeho používání. Orientační životnosti (v měsících) zde uvedené, byly stanoveny podle dostupných příruček [7,8]. Je potřeba pamatovat na to, že se jedná pouze o ilustrativní hodnoty obvyklých časových rozpětí, které je v praxi vždy potřeba upravit na základě údajů výrobce daného OOPP (viz značka PV) nebo předpokládané míry jeho opotřebení při dané práci. Pro některé OOPP, pro něž obvykle nelze orientační životnost takto stanovit, je v tabulce použita značka PO (podle opotřebení) nebo značka JP (pro jednorázové použití).

Čtvrtá strana Karty BOZP zahrnuje pokyny pro zajištění bezpečnosti práce při provádění vybraných konkrétních činností, při používání strojů, technických zařízení a pracovních pomůcek. Každá část obsahuje pokyny pro bezpečnou práci a seznam prací zakázaných. I tento výčet je nutno chápat jen jako stručné doporučení a je žádoucí, aby si jej uživatel karty doplnil o další relevantní informace, jako například o požadavky uvedené v průvodní dokumentaci používaných strojů.

 

Závěr

Profesní karty BOZP, které jsme pro vás připravili, rozhodně neřeší uvedenou problematiku vyčerpávajícím způsobem. Je tedy nutné vnímat je pouze jako východisko pro praktické uplatňování zásad prevence rizik při činnostech obvyklých pro danou profesi. Navržená koncepce těchto karet ale umožňuje alternativní úpravy dle reálných skutečností vyskytujících se na daných pracovištích, což z nich činí nástroj značně univerzální. Proto pevně věříme, že v praxi naleznou své uplatnění, zejména pak jako pomůcka pro informování pracovníků o rizicích a základních pokynech zaměstnavatele na úseku BOZP.

Vytvořené karty proto jistě ocení především vedoucí zaměstnanci, kterým mohou napomoci při vytváření bezpečných a zdraví neohrožujících pracovních podmínek na jejich pracovištích. S kartami by ovšem měly pracovat také osoby odborně způsobilé v prevenci rizik. Těm by měly sloužit jako doplňkový metodický materiál, popřípadě jako vzorový výstup určený právě pro vedoucí zaměstnance. Nicméně, kromě těchto uživatelů, by bylo žádoucí, aby se Karty BOZP rozšířily také k zaměstnavatelům, kteří doposud BOZP nevěnovali přílišnou pozornost. Zde totiž mohou významným způsobem zlepšit vnímání pracovních rizik na pracovištích a podpořit zavádění standardů bezpečné práce do praxe.

Závěrem bych za celý autorský kolektiv chtěl vyjádřit přání, aby čtenáře náš seriál pozitivním způsobem oslovil a současně je vyzvat, aby nám zasílali své ohlasy a zkušenosti s aplikací Karet BOZP v praxi, popřípadě podněty pro jejich další vylepšení.

 

Použité zdroje

[1] Skřehot. P.A. Kam směřujeme v BOZP? Bezpečnost a hygiena práce. 2014, č. 12. ISSN 0006-0453.

[2] Národní soustava povolání. [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupný na www: <http://www.nsp.cz/>.

[3] Paleček, M. Rizika na pracovišti a jejich hodnocení – 3. část. Bezpečnost a hygiena práce. 2000, č. 5-6. ISSN 0006-0453.

[4] ČSN EN ISO 12100 – Bezpečnost strojních zařízení – Všeobecné zásady pro konstrukci – Posouzení rizika a snižování rizika. Český normalizační institut. 2011.

[5] Chundela, L. Úvod do bezpečnostní techniky a hodnocení nebezpečnosti strojů. Institut výchovy bezpečnosti práce Brno. 1992.

[6] Sinay, J. Bezpečná technika, bezpečné pracoviská – atribúty prosperujúcej spoločnosti. Technická univerzita v Košiciach. 2011. ISBN 978-80-553-0750-3.

[7] Vzorový sborník pro poskytování osobních ochranných pracovních pomůcek. Výzkumný ústav bezpečnosti práce. 1995.

[8] Novotný, K. Vzory hodnocení rizik pro výběr poskytování a používání OOPP. Rožnovský vzdělávací servis. 2003.

 

Autor: RNDr. Mgr. Petr A. Skřehot, Ph.D.