Může si znalec pro účely trestního řízení obstarávat důkazy sám?

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 1967, sp. zn. 1 Tz 9/67, publikované pod č. 45/1967-I. Sb. rozh. tr., znalci nelze uložit, aby si pro účely trestního řízení obstaral důkazní prostředky sám. Znalec není oprávněn provádět vyšetřovací úkony a při vypracování i stvrzování posudku musí vycházet pouze z materiálů shromážděných ve spise, který mu byl poskytnut k nahlédnutí či zapůjčen orgánem činným v trestním řízení. Podle uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soud dále platí, že pokud je důkazní materiál ve spise neúplný, je znalec oprávněn navrhnout, aby byly jinými důkazy napřed objasněny okolnosti potřebné k podání posudku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 1983, sp. zn. 1 Tz 12/83, publikované pod č. 37/1984-I. Sb. rozh. tr., a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 1976, sp. zn. 4 Tz 98/1976, publikované pod č. 11/1977 Sb. rozh. tr.). Z toho tedy plyne, že, pokud orgán činný v trestním řízení nezajistí pro účely znaleckého zkoumání znalcem požadované důkazní prostředky (např. dokumenty) a tyto mu nepředá, nemůže znalec posudek zpracovat a podat tak odpovědi na položené otázky.

Dále k této věci uvádíme výňatek z Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 5 Tdo 588/2012:

Z předestřených závěrů nalézacího soudu vyplývá, že uvedený soud se dopustil pochybení při posuzování znaleckého posudku a postupu znalce XXXX, když nerespektoval ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ohledně opatření podkladů pro zpracování uvedeného znaleckého posudku, který byl jedním z nejvýznamnějších důkazů, o který opírá soud prvního stupně svůj závěr o vině obviněného M. M. Jak popisuje sám nalézací soud, jmenovaný znalec neměl dostatek podkladů, které si poté včetně dalších doplňujících ústních vysvětlení sám vyžádal osobně od účetní společnosti XXX. Nalézací soud však opomněl, že znalci nelze uložit, aby obstaral pro účely trestního řízení důkazní prostředky (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 1967, sp. zn. 1 Tz 9/67, publikované pod č. 45/1967-I. Sb. rozh. tr.). Znalec totiž nemůže sám provádět vyšetřovací úkony, při vypracování i stvrzování posudku vychází z materiálů shromážděných ve spise, který mu byl poskytnut k nahlédnutí či zapůjčen orgánem činným v trestním řízení. Pokud je důkazní materiál ve spise neúplný, znalec navrhne, aby byly jinými důkazy napřed objasněny okolnosti potřebné k podání posudku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 1983, sp. zn. 1 Tz 12/83, publikované pod č. 37/1984-I. Sb. rozh. tr., a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 1976, sp. zn. 4 Tz 98/1976, publikované pod č. 11/1977 Sb. rozh. tr.). Znalec může být jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem (v hlavním líčení a ve veřejném zasedání) přítomen při výslechu obviněného i svědků. Při těchto výsleších může znalec klást vyslýchaným osobám otázky zejména specificky zaměřené k potřebným zjištěním pro podání znaleckého posudku.