3. Práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP
Edice Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě.
Autor: JUDr. Petr Kožmín
Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je základním zajištěním ochrany životů a zdraví zaměstnanců v pracovním procesu. Cílem této právní úpravy je vytvoření takových pracovních podmínek, aby zaměstnanci mohli plnit své pracovní úkoly bez toho, aby došlo k ohrožení jejich života a zdraví. Právní vztahy, které vznikají při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“), tvoří významnou součást pracovněprávních vztahů. Právní úpravou v oblasti BOZP se rovněž realizuje ústavní právo každého zaměstnance na ochranu zdraví a na uspokojivé pracovní podmínky, tak jak je to zakotveno v čl. 28 a 30 Listiny základních práv a svobod. V pracovním právu platí, že péče o BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích pracovníků na všech stupních řízení v rozsahu jejich funkcí, které vykonávají. Platí, že za bezpečnost práce je odpovědný zaměstnavatel, jinak řečeno, vedoucí zaměstnanci nejen řídí a organizují pracovní proces, ale s touto povinností musí řešit i související otázky BOZP. Na straně zaměstnance však v oblasti BOZP rovněž existují povinnosti, ale na rozdíl od zaměstnavatele má každý zaměstnanec současně svá zákonná práva.
Práva zaměstnanců v oblasti BOZP
V ustanovení odst. 1 až 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) jsou uvedena výslovně práva zaměstnance při zajišťování BOZP. Konkrétně se jedná o:
a) právo na zajištění BOZP,
b) právo na informace o rizicích,
c) právo na opatření na ochranu před působením rizik,
d) srozumitelnost informací,
e) právo odmítnout výkon práce, o níž má zaměstnanec důvodně za to, že bezprostředně a závažně ohrožuje jeho život a zdraví,
f) právo podílet se na vytváření bezpečného pracovního prostředí.
K výše uvedenému je nutno dodat, že právo zaměstnance odmítnout výkon práce nesmí mít za následek posuzování jeho jednání jako nesplnění povinností zaměstnance. Současně ale musí být zaměstnanec při uplatnění tohoto práva přesvědčen, že k jeho ohrožení nebo k ohrožení jiné osoby může být důvodné. Tedy musí své odmítavé stanovisko řádně odůvodnit konkrétním ohrožením svého života nebo zdraví nebo života a zdraví jiné fyzické osoby. Pokud k odmítnutí výkonu práce z výše uvedených důvodu zaměstnancem dojde, je zaměstnavatel oprávněn od zaměstnance požadovat odpovídající náležité odůvodnění takového odmítnutí výkonu práce. V případě, že zaměstnanec toto své odmítnutí svému zaměstnavateli (přímému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci) patřičně neodůvodní, například porušením bezpečnostních předpisů, není zaměstnavatel povinen odmítnutí výkonu práce za strany zaměstnance akceptovat. V ustanovení § 106 odst. 3 zákoníku práce je zakotveno právo zaměstnance podílet se na vytváření bezpečného pracovního prostředí a právo na jeho účast při řešení otázek, týkajících se BOZP. Zde je na zaměstnavateli, aby zaměstnanci umožnil uplatnění svých případných námitek a připomínek k zajištění BOZP.
Povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP
V ustanovení § 106 odst. 4 zákoníku práce jsou uvedeny povinnosti zaměstnanců. Velmi důležitým ustanovením je, že znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění BOZP je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Vymezení pojmu „právní a ostatní předpisy BOZP“ nalezneme v § 349 zákoníku práce. Jedná se o předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými škodlivými látkami, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. Patří sem i pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP. Pokynem k zajištění BOZP však může být jen konkrétní pokyn vydaný nadřízeným zaměstnancem, který se týká práce vykonávané podřízeným zaměstnancem. Toto ustanovení je důležité pro zajištění BOZP u kteréhokoliv zaměstnavatele, neboť zaměstnavateli nepřímo ukládá, aby při vlastním zařazování zaměstnanců do pracovního procesu vždy zohledňoval to, jak konkrétní zaměstnanec splňuje v rámci své kvalifikace pro konkrétní výkon určitého druhu práce i znalost právních a ostatních předpisů v oblasti BOZP. Zákoník práce klade vzdělávání v oblasti BOZP jako podmínku, respektive jako trvalou součást kvalifikačních předpokladů k výkonu práce zaměstnance. Proto je nutné, aby zaměstnavatel toto vzdělávání svým zaměstnanců zajistil, jednak před samotným výkonem práce, ale i v samotném jeho průběhu. Povinnost zaměstnance účastnit se školení o BOZP přímo navazuje na tuto povinnost zaměstnavatele zakotvenou v ustanovení § 103 odst. 2 zákoníku práce zajistit zaměstnancům školení. Tedy nejenom se školení pasivně účastnit, a zároveň se následně podrobit ověření svých znalostí ze strany zaměstnavatele. Další povinností zaměstnance je podrobovat se pracovně-lékařským prohlídkám. Rovněž tato povinnost přímo navazuje na povinnosti zaměstnavatele, především na povinnost podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. b). Jde o povinnost podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy. Připomínáme, že zde neplatí právo svobodné volby lékaře a zaměstnanec se musí podrobit prohlídce u toho poskytovatele pracovnělékařských služeb, který mu byl zaměstnavatelem určen. Tato povinnost je uložena především v zájmu zaměstnance z důvodu zajištění prevence pracovních úrazů a předcházení možným nemocem z povolání. Další důležitou povinností je dodržování veškerých předpisů k zajištění BOZP, která je také stanovena především v zájmu zaměstnanců a slouží k ochraně jejich životů a zdraví. Pokud totiž zaměstnavatel důsledně plní svoji povinnost seznamovat zaměstnance se všemi právními a ostatními předpisy BOZP, které se týkají jeho práce a jejich dodržování pravidelně kontroluje, pak při porušení těchto předpisů zaměstnancem se zaměstnavatel může s úspěchem své odpovědnosti za vzniklý pracovní úraz zcela nebo zčásti zprostit a zaměstnanci tak nemusí vzniknout žádný nárok na náhradu majetkové a nemajetkové újmy. Zákoník práce dále vyžaduje, aby zaměstnanec dodržoval zaměstnavatelem stanovené pracovní postupy, pracovní prostředky, dopravní prostředky a zejména aby používal osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení, svévolně je neměnil a nevyřazoval z provozu. Výslovné stanovení povinnosti používat osobní ochranné pracovní prostředky je odůvodněno negativními zkušenostmi z praxe, kdy zaměstnanci osobní ochranné pracovní prostředky často vůbec nepoužívají, nebo je používají velmi omezeně, protože jsou přesvědčeni, že se bez těchto prostředků případnému pracovnímu úrazu dokáží vyhnout. Co se týká ochranných zařízení, dochází k jejich demontování či vypínání zaměstnanci z provozu, neboť se domnívají, jsou přesvědčeni, že jim brání v plynulém plnění pracovních povinností a že hrozícímu pracovnímu úrazu jsou na základě svých letitých zkušeností schopni zabránit.
Negativním projevem nedodržování právních a ostatních předpisů a pokynů v oblasti BOZP často bývá vznik pracovního úrazu. Tady platí, že pokud se zaměstnanci stane pracovní úraz, má za povinnost svůj úraz bezodkladně oznámit svému nadřízenému, pokud to jeho zdravotní stav dovolí, ale i úraz jiného zaměstnance nebo jiné fyzické osoby, jehož se stal svědkem. S tím souvisí jeho povinnost se zaměstnavatelem spolupracovat při jeho objasňování. Na druhou stranu je však třeba uvést, že případné nesplnění této tzv. oznamovací povinnosti nemůže mít následně vliv na výši odškodnění postiženého zaměstnance, ale v zásadě to představuje porušení pracovněprávních předpisů a může to mít vliv na jeho finanční postih.
Alkohol, drogy a kouření na pracovišti
Další povinností zaměstnanců je nepožívat alkoholické nápoje a jiné návykové látky, a to v pracovní době na pracovištích i mimo tato pracoviště a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele. Na tuto povinnost navazuje i povinnost podrobit se zkoušce na zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Pozor na to, aby pokyn k této zkoušce byl vždy dán pouze oprávněným vedoucím zaměstnancem, který byl písemně určen zaměstnavatelem. V praxi právě díky této skutečnosti často dochází k situaci, že je zkouška zpochybněna, neboť byla provedena nesprávným způsobem. Co se týká kouření na pracovištích, tam, kde by mohli být účinkům kouření vystaveni nekuřáci, je kouření samozřejmě zakázáno. Na některých konkrétních pracovištích a místech, jako např. ve školách a školských zařízení, veřejných prostorách státních organizací ad., je pak kouření striktně zakázáno.
Zajištění BOZP je rovněž věcí zaměstnance
Zaměstnavatel zodpovídá za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to vždy. Je to jeho objektivní povinnost, která vyplývá z předpisů v oblasti BOZP. Zaměstnanec však má za povinnost oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci všechny nedostatky a závady, které zjistí na pracovišti, a které mohou nebo by mohly ohrozit životy a zdraví zaměstnanců při práci. Může se jednat například o to, že zjistí, že stanovená organizační opatření mají zásadní nedostatky, nebo se může jednat o to, že při výkonu své práce zjistí závady, nedostatky nebo poruchy strojů, technických zařízení, nářadí, apod. Další jeho povinností s ohledem na to, jakou práci vykonává, je podílet se vlastními schopnostmi a silami na případném odstraňování nedostatků, které byly zjištěny při kontrolách nad stavem BOZP oprávněnými kontrolními orgány, zpravidla se jedná o kontroly oblastních inspektorátů práce a kontroly krajských hygienických stanic.
Citace zdroje:
KOŽMÍN, P. Práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP. Edice Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě. Personální a sociálně právní kartotéka. 2016, č. 11. ISSN 1211-9482.